KOSTÍK HLEDÁ PŘÁTELE

Pawel Pawlak

Ano, je tam kostřička, vlastně hodně kostřiček! A ne, není to vůbec děsivé!

Momentálně je to naše nejoblíbenější knížka. Zamilovali jsme si jí ale postupně. Teda alespoň já. Domů se nám dostala díky dobrým hodnocením a na první náhled jsem z ní byla trochu v rozpacích. Oslovovala mě originalitou ilustrací, ale nebyla jsem si jistá, jestli úplně pozitivně. U Kostíka stoprocentně platí, že knížku je potřeba si přečíst, abychom věděli, co si o ní máme myslet. Čteme ho po večerech opakovaně a s každým přečtením ho milujeme zase o něco víc. Důkazem toho je, že si Elda Kostíka sama často vybere a já jsem vždycky potěšená, že vybrala zrovna jeho.

Kouzelný příběh začíná strachem z odmítnutí a končí velkým přátelstvím. Kostík ztratí zoubek a protože je "ošklivá" kostřička, má pocit, že nemůže být ještě ošklivější. To už by se s ním totiž opravdu nikdo nekamarádil. A tak chytí první příležitost a po Rozárce chce její vypadlý mléčný zoubek. Rozárka ho ale nechce dát jen tak a začnou spolu poznávat své světy. Rozárka provede Kostíka svým barevným živým světem. Kostík zase Rozárku tím tmavým, tak docela mrtvým. Když je na čase se rozloučit a jít domů, Kostík zjistí, že místo zoubku, který po Rozárce chtěl, dostal mnohem víc. A to krásné přátelství!

Za zmínku stojí obrazové zpracování knížky. Ilustrace jsou provedené jako koláže. Některé působí na první pohled zmateně, ale při podrobnějším prozkoumání zjistíte, jak krásně popisné jsou a ke kolika témat nabízí k diskusi. Hezky symbolický je i kontrast tmavého, černého světa mrtvých a světlého, barevného světa živých.

Doba čtení cca. 20 minut.

Počet stran 32.

Pro nejmenší.