Plíží se k nám doba, kdy by Tyli měla do tlamičky dostat něco jiného než prso...jakože jídlo. Jiných věcí se tam v pátém měsíci objevuje spousta. Všechny děti jsou totiž zvědavé a některé mají ještě staršího sourozence. No, chtěla jsem tím říct, že se blíží doba, kdy se u nás opráší něco, čemu se říká jídlo do tlapky (BLW - Baby led weaning - Dítětem vedené odstavení - pro informace a principy můžete jít na jidlodotlapky.cz, babyledweaning.com, do knížky Vím co mi chutná nebo jinam). Jakože si dítě samo rozhoduje o tom, co bude jíst, kdy a kolik. Bylo by fajn, kdyby si to i připravilo, ale to je bohužel na nás rodičích, uchystat na talíř zdravý dlabanec. Myšlenka BLW začíná někde u toho, že dítě samo ví, kdy je pro něj správný čas začít jídlo ochutnávat, postupně jeho dávky navyšovat a jaké tempo zvolit. Ta myšlenka se mi líbí, protože já to nevím. Vidím, že občas si začíná pomlaskávat, když jím, že má zapíchnutý pohled do talíře, že po sváče v mojí ruce natahuje tu svojí. Ale nevím. Představa, že to ví doktorka nebo sestra v ordinaci, protože tabulky, je mi cizí úplně. Takže mi přijde dobrý dítěti něco nabídnout a nechat na něm, jestli si dá, protože k tomu prostě je, nebo si nedá, protože k tomu prostě není.
Se starší dcerou jsem tuhle metodu už praktikovala a v praxi se mi líbila. I jí. Ocenila jsem na tom několik věcí, které jsou zároveň důvody, proč to zkusím i teď, s tou mladší:
1. Dceru to bavilo - jídlo bylo hra, objevování, zkoumání a rozmanitost
2. Mě to bavilo - jídlo bylo hra, objevování, zkoumání a rozmanitost i pro mě
3. Sama si řídila kdy začne jíst a kolik toho sní
4. Poznávala jednotlivé potraviny tak jak jsou - viděla jaký má brokolice tvar, barvu, mohla cítit její chuť, vůni, strukturu, tvrdost, zkrátka mohla se seznámit s brokolicí, mrkví, malinou, těstovinou, masem a vším ostatním
5. Od začátku se učila kousat a poradit si s kousky jídla - často vidím hltající děti, prostě nekoušou, spolknout třetinu rohlíku téměř na jedno kousnutí není problém a u kousání přeci začíná dobré trávení, koušeme, sliníme, dobře rozkousané a prosliněné jídlo žaludek dobře natráví, střevo ho dobře zpracuje, dcera nehltá, nekucká, má pěkně rostlé zuby, nebolelo jí břicho, neměla zácpu
6. Sama se naučila poznat, kdy má hlad a kdy je sytá
7. Brzy se naučila jíst příborem a jíst čistě
8. Od doby kdy se posadila jsem všichni jedli spolu u stolu, stejné jídlo, stejné místo, stejný čas
9. K jídlu, i k tomu zdravému, má pozitivní vztah
10. My, rodiče, jsme začali jíst zdravější jídla
Když si to teď mám zopáknout, zjistila jsem, že si toho mnoho nepamatuju. Zůstalo jen pár "top" údajů. Třeba to, že jsme začali v šestém měsíci. Začali jsme zeleninou k obědu a než se sama posadila, jedla na zemi na břiše. Měla talíř prostřený na klasické čtvercovce. Pak následoval lepek v podobě těstovin, pak už nevím, jestli byly dřív snídaňové kaše v podobě vloček s ovocem, ovocné svačinky nebo maso. Vím, že relativně brzy přišly ryby. Vím, že relativně pozdě mléčné výrobky. Těmi jsme v roce uzavřeli zavádění potravin. Do té doby mléko měla, to mateřské. Kojená byla se snižující se frekvencí do 19. měsíců. Vím, že jsem měla strach, že se zakucká. Vím, že se párkrát zakuckala, ale možná míňkrát, než já za poslední rok, jen teď v neděli jsem si dvakrát hodila čaj do jiný trubky, protože jsem chvátala. Vím, že pokaždé jsem měla strach, že se začne dusit a ona si s tím pokaždé poradila a baštila dál. A vím, že jsme BLW nefrčeli dogmaticky - než se rozjedla, vždycky bylo prso po ruce / když se rozjedla a nebyl čas, prostředky nebo jsme byly na cestách, dostala kupovaný mixovaný příkrm na lžičku a poradila si s ním stejně jako s kaší nebo polévkou. Víc ani ťuk.
I proto jsem si řekla, že s Eldou jsem si to zažila a teď s Tyli si to taky trochu napíšu. Mým předsevzetím do začátku cesty za jídlem z tlapky do tlamky je, že si každou zásadní změnu, pokrok, tady zapíšu. Pro sebe a třeba i pro někoho dalšího. A to mi teda držte palce, protože já si většinou nezapíšu ani kdy mám kde být do diáře.
13.1. - "děník" startuje, protože jsem si uvědomila, že mě opakovaně zvědavě pozoruje, když jím (nebo někdo jiný) a je jí přesně pět měsíců a je plně kojená, na požádání - aneb spící dítě se nebudí a řvoucí je potřeba umlčet.
17.1. - zkusila jsem jí před pusinku nabídnout jablko, které jím - chytla si mojí ruku a se zaujetím žužlá, vypadá zaujatě a já přemýšlím, jestli už je to k tomu, protože proti její starší ségře mi připadá pořád ještě taková neohrabaná.
7.2. - ještě neuplynulo šest měsíců, ale začínáme - na jídlo je zvědavá tak na co čekat, dostává dušenou cuketu upravenou na páře, je dost neohrabaná, ale s chutí se do toho pouští.
8.2. - na páře upravená cuketa podruhé.
9.2. - přidávám dýni, opět dušená, preferenčně to vypadá, že cuketa natrhla dýni zadek, ale zase mohla dopadnout i hůř.
10.2. - dušená cuketa a dýně podruhé.
11.2. - dnes trojlístek - dušená cuketa, dýně a brokolice - máme nového vítěze, brokolice to vyhrává na plné čáře, zároveň mi ty její koncové "bobulky" co má Tyli třeba v obočí připomenou, že u toho není úplně pořádek. Dost se taky vzteká a mě dochází, že čas je sice stejný jako u Elen, ale motorika na úplně jiné úrovni. Tyli je na tom podstatně hůř a je na ní vidět, že by ráda jedla, ale vzteká se, protože jí to úplně dobře nejde.
13.2. - pro úspěch cuketa, brokolice, kedluben - ten ale neuspěl, možná protože byl pořád dost tvrdý, je potřeba jej začít dusit samotný dříve a zbytek pak přidat
14.2. - kedluben podruhé v měkké verzi s lilkem - lepší, ale hitovka z toho asi nebude
15.2. - protože nejsem extremista, nikdy a v ničem a se starší to byla, obzvláště později taky fajn možnost, zkoušíme skleničku kupovaného zeleninového příkrmu Hipp - pastiňák - no nic :D
16.2. - mrkev, brokolice, cuketa - ale jo, vypadá to, že i něco snědla
17.2. - mrkev, petržel, cuketa
18.2. - kupovaný zeleninový příkrm s rýží odruhé, je v tom mrkev a je to všude, mám pocit, že z té poloviny poloviční skleničky je toho víc na ní a okolo ní, než v ní, jediné, co vypadá, že by jedla, je lžička, prázdná, pokud se do pusy omylem dostane plná, žasnu nad tím, jak pečlivě mi veškěrý obsah pusy dokáže vrátit zpátky. Mám pocit, že to vrací do poslední molekuly a ještě pár slin navíc, aby se to hůř chytalo. Bilý bouncer už není bilý, tak jo, dík a pakže po BLW je bordel.
19.2. - kupovaný zeleninový příkrm od včera, pokus 2. - tak jo, já zase něco ráda další den podusím
20.2. - jablko - dobrý, dostává celé okrájené od slupky a v jednom místě seříznuté na plocho a dobrý. Je to sladký tak co by ne, žejo. Není z toho bordel a vypadá to na zábavu na docela dlouhou dobu. To vždycky bodne.
21.2. - jablko II.
23.2. - cuketa, květák - dobrý, ale pořád mám pocit, že starší na to byla taková nějaká šikovnější nebo větší jedlík. Zajímá jí to, baví jí to, ale celkově toho odhadem Elenka pojedla o mnoho víc.
v nemoci trochu vypadáváme z tempa
27.2. - zelenina z krůtího vývaru - na mělký talíř vylovená zelenina na kostičky - mrkev, petržel, celer, špenát (celé listy), brokolice ovoněná masovým vývarem bez dochucení - to celkově zabodovalo, fakt se jí to líbilo, s trochou vody to pro ní byla děsná zábava
28.2. - pro veliký úspěch vývarovka podruhé
1.3. - banán - jo, dobrý, sladký, ale kousek nedojedla
2.3. - banán, jablko
3.3. - cuketa, květák, mrkev
4.3. - zase jednou něco na lžičku - ovocná kapsička s obilninou a borůvkou - to by potvora jedla (aspoň trochu na rozdíl od ostatních mixovaných příkrmů :D)