Nejsou látkovky hnus?..
Ano, i na mou hlavu se snesl tenhle nápad...pořídit dítěti látkové pleny. Jejich myšlenka se mi vždycky líbila - ekologičtější, ekonomičtější, zdravější. To ono to tak asi je ve všech uvedených bodech. Porovnání najdete online velkou spoustu, do toho bych se nerada pouštěla v detailech. Ekonomická stránka u nás roli hraje, ale ne tak velkou. Úspora potěší, zvyšuje se s druhým dítětem, zároveň to pro nás ale není ten pádný argument pro látkové pleny. Ekologické hledisko beru zásadněji. Nejsem ekoaktivista, ale těší mě, že moje dítě nezačíná svůj život s ekologickým dluhem v podobě stovek kilo odpadu, který tady s námi setrvá další stovky, tentokrát let. Bezodpadové věci se mi líbí, fandím jim, zkusím, praktikuji, ale upřímně jsem moc pohodlná na to, abych v tom byla radikální a stoprocentně vyhraněná. Nejzásadnější pro mě bylo hledisko zdravotní, nelíbilo se mi, že by moje miminko mělo začít svůj život v průměru dvouletým naložením se do chemického koktejlu, sedět v něm a 24 hodin ho vstřebávat svojí novou voňavou a citlivou kůží. To mi nějak nešlo přes moje nastavení a rozhodla jsem se dát tomu šanci. Nebudu se vůbec tvářit, že nákup látkových plen neprovázelo zároveň mnoho obav, jak já, relativně pohodlný a líný člověk, zvládnu manipulaci s nimi. Obávala jsem se bobkové stránky, skladování plen, času navíc, který to spolkne a taky toho, že miminku pobyt v nich nesedne a budou to vyhozené peníze.Naše story s látkovými plenami začala u rozhodnutím, že to zkusíme. Dál následovala fáze výběru plen. Čerpala jsem hlavně z diskuzí maminek, kde sdělovaly, jací výrobci u nich vedou a proč. Nejlépe z toho vyšly asi tři značky, tuším, že to tehdy byly Bamboolik, Anavy a Petit Lulu. Byly nejčastěji zmiňované a maminky na ně vesměs pěly chválu. Já se na hned zamilovala do Petit Lulu - rozumně působící web i s informacemi k použití, sady, kterým jsem měla pocit, že rozumím, tvary a materiály, které mi dávaly smysl, firma s výrobou nedaleko, atraktivní design a roztomilý název (z francouzštiny, tuším slově něco jako "trochu, malinko" a "čurat" - no v praxi název dostal úplně nový rozměr :D).Pořídila jsem tzv. kombinovanou sadu. Dorazila kombinace svrchních kalhotek, systému SIO (tvarově střižená plena s připínatelným savým jádrem ve dvou velikostech), kalhotkových plen, do kterých je možné opět připnout savé jádro a dát přes ně svrchní kalhotky a separačních plen. Materiálem je z velké části bavlna a bambus, na dotek jsou příjemné. Separačka je fleesová. Dorazily domů, potěšila jsem se vzory, zorientovala, vyprala, uložila a doufala, že se uchytí.Po příchodu z porodnice jsme ještě chvilku, než jsem se jako čerstvá máma v nově fungující domácnosti zajela. Také potomče bylo drobné a přišlo mi, že je plena nezdravě velká. Začali jsme látkovat někde mezi pěti a šesti kily.
S ohledem na očekávaní náročné praxe jsem byla mile překvapená hned několikrát:
Byla jsem překvapená jak do sebe všechno pěkně sedí (to platí i po dvou letech, permanentního používání)
Po prvním rozbalení počurané pleny jsem byla opravdu překvapená, jak je fleesová separační plena při osahání na dojem suchá - jakto, když je to pod docela pročurané?
Při naskladnění prvního plného kýble jsem byla překvapená, že fakt těsní a nikde okolo to nesmrdí (nemáme balkon, kýbl stojí na záchodě), to o jednorázovce v koši říct nemůžu
Při prvním odstranění stolice, jak to jde ze separačky pěkně dolů (to už pak neplatí o zbytku pleny, obzvláště v kombinaci s příkrmy, ale tak kdo zažil bavlnu a mrkev, chápe, že zase zázraky se nedějí jen tak)
Překvapení, že svrchní plena opravdu udrží vlhko na té straně, kde má
Při najetí do systému, přišlo překvapení, že tolik času to nesebere (v tomhle případě se nic moc neskládá (proti čtvercovým plenám) a časovou úsporou je taky kámoška sušička...ale to je kámoška i bez plen)
Další překvapení bylo, že v okolí k látkovým plenám byly vesměs pozitivní ohlasy
Zvládaly jsme je i mimo domov (ruku na srdce, ne stoprocentně, ale důvodem byla moje pohodlnost)
Taky jsem byla překvapená, že po dvou letech točení a praní na 60° a 90° pleny drží (samozřejmě je vidět, že jsou použité) a funkčnost se nemění
Byla jsem překvapená, že se velkou plenou "brzděné" miminko na třech měsících přetočil na bříško (bez pleny, s obří plenou to zvládlo za další týden), v půl roce lezlo, v roce chodilo a už to nebylo miminko)
Opravdu mě překvapilo, že počuraná jednorázovka často smrdí víc než počuraná látkovka. To bobek, ten vyjde na stejno
Byla jsem mile překvapená i třeba takovou hloupostí, že mě baví ladit v létě svršky s outfitem
Bylo moc fajn, že přes léto nebo doma bylo možné použít samotné svrchní kalhoty a miminko bylo v pleně a přesto pořád trochu větralo
A halelujah - u nás látkové pleny pomohly zahnat opruzení a zoufalý stav pokožky celkově - přišli jsme z porodnice a kůže vypadala suše, pak už i tak nějak podrážděně, z úst pediatra už padala slova jako ekzém, rozjelo se brutální opruzení - chtěla jsem dát šanci bezchemické variantě tak jsem jako první sáhla po co nejšetrnější péči v tomto smyslu, vyhodila jsem přípravky na koupání a mazání, najela do látkových plen, koupala jednou za tři dny v bylinkové lázni, promazávala kokosovým olejem nebo bambuckým máslem - kůže se zlepšovala, až byla prostě dobrá s opruzením jsme pak měli vícedenní problém ještě jednou, mimo zmíněné pomohlo větrání a Zitenax (samo sebou, občas byla podrážděná, většinou když jsem jí svojí chybou nechala hovět si v bobcích, ale vždycky to spravila jednorázová koupel z bylinek nebo zamáznutí Zitenaxem (třeba na cestách), vyvětrání před nočním zabalením a ráno byla prdelka jako nová) - nevěřím tomu, že samotné látkovky jsou všemocné, proto popisuji komplexně, ale u nás se tenhle šetrný přístup vyplatil
Abych to shrnula, prolátkovali jsme u nás více jak dva roky. Bylo to asi náročnější než s jednorázovkama, ale u nás pozitiva jednoznačně nakopala zadek negativům. Teď máme pleny připravené pro další dítko a doufáme, že se nám s nimi bude fungovat stejně dobře jako v případě prvního potomčete.Přiznání na konec: Nejsem radikál, v situacích, kdy jsem měla nebo neměla chuť, jsem se nestyděla zpestřit si výlet jednorázovkou - dávali jsme je hlavně do vajíčka na cestu v autě. Tam když došlo s látkovkou na bobek, byl tak nějak asi sevřením toho vajíčka všude. S jednorázovkou se to taky stávalo, ale nápravy škod byly na odstavném parkovišti u silnice tak nějak šikovnější. Za ty dva roky u nás zahučelo na bonus max do deseti kusů balíků jednorázovek včetně poporodního startu. Pokud by vás zajímalo něco o životě s lákovými plenami, ptejte se. Pokud byste si chtěli počíst, můžete třeba tady: https://www.mamaja.cz/clanky/8-mytu-o-latkovych-plenkach. Mnoho dalších příspěvků a srovnání najdete na netu tak se toho nebojte.